Narodil jsem se a žiji v Brně. Od dětství na mě působilo prostředí prodchnuté tradicí řemeslné a umělecké tvorby. Můj pradědeček a dědeček byli stolaři a můj otec Augustin Čech byl sochař. Pracoval celý život se dřevem, ke kterému měl silný vztah. Mezi okruh motivů a inspirací u něj patřily zejména některé motivy z řecké mytologie a také křesťansko-židovská symbolika. Sám své umění chápal do značné míry jako vizionářské. V roce 1965 se účastnil prvního pražského majálesu, kde se mj. setkal s Allanem Ginsbergem a kde také zřejmě poprvé experimentoval s LSD. Zkušenost s rozšířenými stavy vědomí se nadále odrážela v celém jeho díle.
Vzhledem k silnému astmatu a opakovaným zánětům dýchacích cest jsem většinu dětství strávil doma, v dílně, kde jsem otce pozoroval při práci. Otec také poměrně často a mnohdy i na několik týdnů přecházel do specifických stavů vědomí. To vše na mě mělo hluboký vliv.
Byl jsem nucen vyrovnávat se jednak s některými psychosomatickými symptomy a zároveň s různými samovolně se dostavujícími holotropními stavy vědomí. Tyto zkušenosti jsem od mládí zpracovával prostřednictvím výtvarné tvorby. Nicméně jsem nebyl v tomto směru profesionálně veden. Později jsem studoval filosofii na MU. Toto studium jsem pojímal v podstatě jako součást autoterapie a způsob, jak své zkušenosti racionálně integrovat. Při studiu jsem se orientoval na autory, u kterých jsem z počátku více méně intuitivně nacházel takové chápání světa a člověka, které je blízké mému vlastnímu uvažování. V tradici evropské filosofie se držím linie táhnoucí se od Herakleita, přes Platona, Plotína, sv. Augustina, mistra Eckharta, Paracelsa, středověké alchymie až k takovým autorům jako je například Henry Bergson nebo Hans Georg Gadamer. Silně na mě také zapůsobila filosofie pragmatismu Williama Jamese. Zejména kniha Druhy náboženské zkušenosti, v které je obsažena topografie psyché pracující s pojmy jako je pole vědomí, nevědomí a nevědomé obsahy. Všechny tyto vlivy (a mnohé další) jsem následně nalezl v analytické psychologii C. G. Junga. Filosofický koncept, který stojí v základech tohoto psychologického systému, je pro mě určitým přemostěním jednak evropské hermetické a esoterické tradice, ale také východní filosofie s klasickou decartovskou přírodní vědou. Jung je autorem v jehož díle se snad poprvé plně manifestují ty proudy ve vědeckém myšlení, které vedou k současné snaze o transformaci vědeckého paradigmatu. Transformaci, která se ukazuje jako nezbytná pro přežití lidského druhu na této planetě.
Během studia jsem zároveň, veden snahou sám sebe léčit, experimentoval s některými psychotropními látkami. Obrazy, které jsem vytvářel jako prostředek integrace takto indukovaných zážitků, jsem postupně začal vystavovat. Mezi lety 2003 až 2006 jsem se účastnil několika výstav společně s různými začínajícími umělci. V roce 2005 jsem vystavoval společně se svým otcem v Brně v kavárně “Pod hodinami”. V roce 2006 jsme měli mít další společnou výstavu. Během její přípravy otec tragicky zemřel. Po tomto zlomovém zážitku jsem veřejné prezentace své tvorby ukončil. Impulsem pro opětovné vystavení obrazů se tak pro mě stala až aktuální akce sdružení Holos pořádaná při příležitosti 75. výročí objevu LSD.
Uměleckou tvorbu chápu jako součást svého individuačního procesu. Tudíž jako něco, co je mi apriory dáno a co jsem v zájmu realizace vlastní osoby nucen provádět bez ohledu na výsledky a/nebo hodnocení. Na jedné straně tak intuitivním, nezáměrným způsobem zpracovávám samovolně se dostavující inspirace. Na straně druhé se snažím tento materiál dávat do kontextu zejména Jungovy analytické psychologie. Mé obrazy jsou tedy většinou ilustracemi, nesou určitou konkrétní, racionální informaci. Výtvarná tvorba je pro mě určitým způsobem meditace. Meditace chápané ve smyslu alchymistické definice jako “rozhovor se svým dobrým andělem”. Tedy jako vědomé zpracovávání těch psychických obsahů, které se jinak projevují nekonkrétně a bez formy prostřednictvím různých psychosomatických projevů. Případně v rámci snění či jiných stavů rozšířeného vědomí.
V poslední době se do svých obrazů také snažím implementovat některé motivy z indické filosofie vycházející z mojí zkušenosti s praxí hatha jogy a pranajámy. Od intuitivního zpracovávání materiálu spojeného s mým osobním životním příběhem postupně směřuji ke stále vědomější konstrukci obrazů. A to se záměrem konkrétním, holotropním způsobem působit na vědomí příjemce takového obrazu. Při tom se snažím zohlednit tantrické chápání barev a tvarů jako nositelů konkrétních vibrací, které navozují svým působením konkrétní stavy lidského vědomí.